Děčínsko - výletík na Kristin Hrádek
Název
Děčínsko - výletík na Kristin Hrádek
Popis
Wiki píše: Kristin Hrádek (německy Christianenburg) je malé lovecké sídlo z 18. století, nacházející se na hranici Čech a Saska nedaleko Děčína a Vysokého (Děčínského) Sněžníku. V minulosti sloužil mnoha různým účelům, od letního sídla knížecí rodiny přes lovecký zámeček využívající okolní bohaté honitby až po hotýlek a restauraci provozované do počátku 21. století. V několika posledních letech byl již objekt mimo provoz a pomalu začínal chátrat.
V roce 2009 odkoupila od posledního majitele Lesů ČR celý areál společnost Kristin Hrádek sro.., která se pustila do komplexní rekonstrukce areálu s cílem obnovit pro hotelový provoz a restauraci. Dned je v provozu.
Nechal jej postavit v letech 1734-1735 hrabě Jan Josef Thun-Hohenstein (1711-1788). Jméno dostal Kristin Hrádek po první manželce hraběte Jana Josefa, Marii Kristýně, rozené hraběnce z Hohenzollernu (1715-1749). Hrabě Jan Josef Thun soustředil ve svých rukou celý rozsáhlý majetek, nabytý rodem Thunů v Čechách v 17. století, a stal se jediným držitelem thunovských dominií Klášterec nad Ohří, Děčín a Choltice. Jeho osoba je tradičně spojována s hojně pěstovanou zálibou v lovu, pro kterou měl zvláště na děčínském panství ideální podmínky.
Ve 30. letech 18. století nechal zřídit v Podmoklech lovecký dvůr, jehož součástí byla také zbrojnice - Jagdzeughaus, tedy sklad loveckých potřeb, a také psinec. Tento areál, který je dnes sídlem děčínského muzea a státního archivu, se stal centrem thunovské lesní správy a později centrálním ředitelstvím pro správu majetku děčínských Thunů.
Děčínské panství s centrem na děčínském zámku patřilo mezi nejvýznamnější thunovské majetky. Jeho rozsah činil více než 10.000 hektarů. K hospodářství panství, respektive velkostatku, patřily nejrůznější podniky, jako byl pivovar, vinopalna, lomy, vinařství, cihelny a hospodářské dvory. Převážnou část panství však tvořil rozsáhlý lesní komplex táhnoucí se podél česko-saské hranice od Tisé a Vysokého Sněžníku až k Labskému údolí. Právě uprostřed této oblasti se nachází Kristin Hrádek.
Zámeček sloužil jako zázemí pro lovce během lovů na panství. Snad zároveň se zámečkem došlo k výstavbě hájovny a hospodářského zázemí. Ve zprávě z roku 1767 se uvádí, že zde hrabě nechal vytvořit místo strážce hranic. Tím byl jmenován Pankrác Müller a jeho úkolem bylo dohlížet na zachování hranic panství se Saskem, dále chránit lesy před zloději a také hlídat zámeček. Změna přišla v 1. polovině 19. století s novým majitelem Františkem Antonínem Thun-Hohensteinem, za kterého zažilo panství nebývalý rozmach, ale zároveň došlo k utlumení konání lovů. František Antonín místo toho totiž podporoval školství, průmysl a moderní hospodářské metody. Do obliby se lovy vrátily ve 2. poloviny 19. století, kdy byl majitelem český místodržitel a rakouský ministerský předseda hrabě (od roku 1911 kníže) František Thun. V této době sem přijížděli Schwarzenbergové, Lobkovicové, Nosticové či baron Ringhoffer, objevovali se tu také Habsburkové (např. korunní princ Rudolf či František Ferdinand d’Este). Ve vlastnictví Thun-Hohensteinů do roku 1945. Poslední šlechtický majitel, kníže František Antonín Thun-Hohenstein na přelomu 20. a 30. let 20. století spolu se svou manželkou Františkou z Lobkovic přesídlil z Děčína na Jílové. Ve 30. a 40. let zámeček soužil jako letní sídlo. V roce 1945 Vlasovci zámek vyrabovali a následně byl zkonfiskován a Thun-Hohensteinové museli opustit republiku. Lesy a další lesní objekty, včetně Kristina Hrádku připadly státním lesům.
Období
Statistiky
- 21 fotek
- 2 se líbí
Fototechnika
Sony NEX-F3Nastavení
Vytvořte si fotodárky
Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.